Octavia Cup 2017: Vorba bude útočit na titul

Octavia Cup

29letý úspěšný závodník z Vysokého Mýta patřil k jedněm z nejvýraznějších postav uplynulého ročníku Škoda Octavia Cupu. Michael Vorba předvedl neuvěřitelně vyrovnanou formu v průběhu celé sezony, která mu vynesla třetí místo v konečném hodnocení šampionátu. Z deseti závodů nechyběl na stupních vítězů hned devětkrát, nejhůře přitom dojel pátý. V úctyhodné bilanci chce Vorba ve spojení s týmem Action Racing Mania pokračovat i v sezoně 2017.

Michaeli, jak hodnotíte s odstupem času loňskou sezonu ve Škoda Octavia Cupu?
Do loňské sezony jsem vstupoval s určitým respektem, protože i když chce člověk vyhrávat, s předokolkou jsem do té doby už nějaký rok nejel. Řekl jsem si, že když skončím do třetího místa, tak to bude úspěch. A nakonec to vyšlo. Navíc po krásných soubojích, které jsem předtím v GTčkách nezažil. Celkový bronz považuji za svůj úspěch a také za úspěch týmu Action Racing Mania, kterému tímto děkuji. Celá stáj neměla příliš velké zkušenosti s vozy s předním náhonem a navíc se vše upeklo poměrně na poslední chvíli. Bez lidí v Action Racingu jsem Škoda Octavia Cup vůbec nemusel absolvovat. Na základě všech těchto okolností je absolutní třetí pozice adekvátní tomu, jak celá sezona probíhala.

Třetí místo absolutně jste vybojoval neuvěřitelně vyrovnanými výsledky, když jste se na stupních vítězů neobjevil pouze jednou, čemu přisuzujete takovou spolehlivost?
Musím říct, že v průběhu celé sezóny mě nezastihly závažnější problémy a všechny závody jsem tak absolvoval bez potíží. Navíc začátek sezony probíhal v režii Gábora Tima, Tomáše Pekaře a mě. Proto jsem mohl jet v mnohem větším klidu, protože případná chyba by mě nestála umístění. Od Slovakiaringu se startovní pole více semklo, soupeři si zvykli a poslední závody proto byly už mnohem těsnější a vyrovnanější. Ze svého pohledu tedy především lituji vloženého nemistrovského podniku v Mostě, kde prakticky o nic nešlo, jenže právě tam jsem se zapletl do jedné z kolizí a poškodil si vůz tak, že v závěru roku už nefungoval ideálně. Stalo se to v době, kdy jsem ještě mohl pomýšlet na celkové druhé místo, ale na kdyby se nehraje. Spíše mě překvapilo, že i přesto moje rychlost dál stačila na stupně vítězů. S tím se váže jedna veselá historka, když jsem po druhém závodě na Masarykově okruhu vylézal z auta zklamaný ze svého výkonu a řekl si, že alespoň půjdu kluky podpořit k pódiu a zatleskat jim. Najednou ke mně přiběhl Michal Marek (sportovní ředitel seriálu) s kšiltovkou, že už mám být dávno na bedně mezi nejlepšími třemi. Já jen zůstal stát s údivem a otevřenou pusou. Tolikrát jsem během jedné sezony na stupních vítězů ještě nestál (smích).

Co pro vás znamená pokračování ve Škoda Octavia Cupu?
Bez nabídky týmu Action Racing a důvěry jednatele pana Martina Jansy by nic z toho nebylo možné. Po letech strávených v závodech vozů GT mi pohárové závody ohromně chyběly. Každé kolo se něco děje a člověk si pořádně zazávodí. Já mám z pokračování v seriálu radost a jsem rád, že se Škoda Octavia Cup takto zformoval a že bude ještě početnější pole než loni.

Úřadující šampión Škoda Octavia Cupu Gábor Tim s největší pravděpodobností pokračovat nebude a kromě Tomáše Pekaře jste žádné větší rivaly v roce 2016 neměl, neláká vás proto přemýšlet o titulu v sezoně 2017?
Letos máme společně s týmem jasný cíl, dokončit první. Už není, na co se vymlouvat, tentokrát musí dobrý výsledek zkrátka přijít. Samozřejmě v případě neúspěchu to nebude katastrofa, nicméně do toho dáme vše. Kdybych se měl vyjádřit ke Gáboru Timovi, tak to byl kluk, jehož jméno nikdo z nás před rokem neznal a právě on nám všem vytřel zrak. Jel opravdu moc hezky. V sezoně 2016 jsem si užíval nejvíce souboje s Tomášem Pekařem, protože oba se dobře známe a víme, že se k sobě budeme za všech okolností chovat férově a naschvál se nezavřeme, proto se nebojíme i v některých momentech více zariskovat. Těch soubojů jsme během uplynulého ročníku svedli nespočet a mnohokrát jsme se také po závodech sešli a řekli si, jaké máme štěstí, že jsme v těch autech seděli zrovna my dva. Občas si až říkám, že jsme si dali příliš prostoru a jeli zbytečně gentlemansky a že by si šampionát zasloužil agresivnější bitvy na ostří nože. Každopádně by bylo zbytečné týmu přidělávat práci navíc s opravami. Nejde přeci o život (smích).